[Nadpis]
EmptySlide_1Slide_2Slide_3Slide_4Slide_5Slide_6Slide_7Slide_8Slide_9
Městská část Brno-Útěchov - Historie

Co víme o historii Útěchova

 

Počátek Útěchova můžeme předpokládat ve 13. století v době vzniku hradu Obřany po roce 1214.

Byla to doba neklidná, v roce 1237 se v okolí Brna neúprosně válčilo

od dubna do července, když král Václav potláčel vzpouru markraběte Přemysla.

Roku 1241 vpadly na Moravu hordy Tatarů a plenily v okolí Olomouce, vydrancovaly kláštery

v Zábrdovicích,Tišňově i v Rajhradě. Válečné vřavy a nepořádky podporovaly i loupeživé choutky

tehdejších rytířů na hradě Obřany, z nichž nejpověstnější byl potomek slavného rodu pánů z Kunštátu jménem Gerhard.

Zemřel 1291, zpustlého hradu se zmocnila horda jeho loupeživých kumpánů a když míra trpělivosti dozrála a občan či kupec si nebyli jisti svým životem, brněnští měšťané se rozhodli k ráznému kroku, dobyli v roce 1310 hrad a rozbořili jej. Bezohlednost, násilí a strach o holý život mohly být pohnutkou prvním usedlíkům, zakladatelům útěchovského sídla, hledat útočiště v nepřístupném lesnatém masivu. Vlastnictví pánů z Kunštátu přešlo na pány z Lipé a Liechtenburku a od roku 1360 na Čeňka Krušinu z Liechtenburku. Ten vybudoval nový hrad Ronov v místech, kde se ostře stáčí dnešní silnice "hrádková" nad adamovským sídlištěm Ptačina podél svitavského údolí a zaznamenal prvý písemný doklad o existenci vsi Útěchov v Zemských deskách brněnských z roku 1365, zápisem věna své manželce na vsích Útěchov (v latinské transkribci Vtiechow) ,Vranov, Brodek, Kanice, Jehnice, Březina, Lhota, zaniklé Vitonice, Habrůvka, Babice a Obřany. Poslední písemný doklad o hradu Ronov je z roku 1381. Ves Útěchov tedy patřila postupně k statkům obřanských pánů, následně k panství ronovskému a rodový erb Ronovců, zkřížené ostrve ve zlatém poli, byly převzaty do znaku Útěchova. Od roku 1562 k panství novohradskému a posléze od roku 1604 k panství pozořickému. Tato panství byla v držení staročeských rodů pánů z Kunštátu do XIV. století, pánů z Lipé a Liechtenburku v XV.století, pánů z Boskovic do XVII. století a po roce 1604 sňatkem Kateřiny Černohorské z Boskovic přešel majetek na mikulovskou větev rodu Liechtensteinů do roku 1848.

Název Útěchova dle tehdejších zvyklostí mohl být odvozen od zakladatele sídla, nazývaného Útěcha nebo Vtěcha. Osobní jména do XV. století nebyla ustálena.

Osoby se pojmenovali podle řemesla nebo osobních vlastností nebo jen křestním jménem a tak děd, otec i syn měli různá pojmenování. Tak také je uváděn kolem roku 1365 svobodný "dvořák" Havel z Útěchova. Tehdejší údělná knížata zakládala svobodné dvory " dvořáky" ,pro účinnější zkultivování zemědělsky využitelné půdy

s výsadami pro vlastníka takové selské usedlosti, prosté všech povinností, jehož držitel byl podřízen vrchnosti-dvoru. Existence "dvořáka" se připomíná ještě v r. 1552.

Útěchov byl pro panství ronovské a pro jeho držitele významný zřejmě rozlohou obdělávané půdy, jako zdroj ročních platů, úroků i povinností roboty. Z údajů z poloviny XVI.století platily Habrowka (Habrůvka)49 zlatých, Babicz (Babice)155 zlatých, Kanicz (Kanice)7 zlatých, Cehnicz (Jehnice)94 zlaté a Autiechow 250 zlatých. V roce 1557 přešel majetek novohradského panství na Albrechta z Boskovic na Černé hoře a v listině z 15.6.1560 ve výčtu přináležejících vsí je uváděn i Autiechow.

Polní hospodářství bylo tehdy na dobré úrovni, stavy krav a ovcí byly vysoké, statky měly více koní. Pěstovala se pšenice na vaření i na pivo, žito, oves, méně ječmene. Výrazně se upřednostňovaly luštěniny hrách a čočka, proso a pohanka, které byly hlavní potravou prostého lidu. Sázel se len a konopí, neznaly se brambory. Lesy byly plné zvěře, v roce 1654 byly přemnoženy stavy vlků,divokých prasat, lišek,rysů i divokých koček.

Svoboda poddaných byla omezena, vše podléhalo vůli a svolení milostivé vrchnosti . Dle velikosti statku, byla povinnost dodat počet mužů k vojenské službě. Sňatek,

kup nebo výměna gruntu, přestěhování do jiné obce, odchod do učení nebo na řemeslo, vše musel povolit majitel panství.

Sídlo či ves Autiechow, v roce 1662 psaná Outěchov, na mapě z roku 1726 uvedená názvem Tři dvory u Autiechowa ( Drei Hofen b.Autiechow), dostává dnešní název Útěchov v roce 1923. Od počátku to byly tři dvory s rozlohou 117 měřic polí a 4,7 měřic luk a zahrad. I při malém osídlení měl Útěchov samostatnou správu, svého purkmistra,rychtáře i ouředního(radního) a útěchovská insignie-pečeť z roku 1662 je uchována v zemském archivu v Brně .Její provedení je znázorněno i na titulní straně Zpravodaje. Význam tehdejšího Útěchova lze předpokládat v hospodářském zázemí pro hrad Ronov. Přírůstek osídlení je zaznamenán dostupnými doklady až v roce 1675 vznikem čtvrté hospodářské usedlosti a následně v roce 1750 třemi domky bezzemků. V roce 1675 konstatuje pozořický lánský rejstřík nedotčenost útěchovských usedlostí zřejmě po ukončení třicetileté války v letech 1618 - 1648, jejímž útrapám byl Útěchov uchráněn.

Roku 1790 je uváděn počet 11 domů a 60 obyvatel, v roce 1834 20 domů a 151 obyvatel. K Útěchovu patřila i hájenka U jezírka, s popisným číslem 11, která je označena při sčítání lidu v roce 1857 jako lichtensteinský dům a při sčítání v něm bydlelo 5 žen a 4 muži. Správa lichtensteinsého majetku je zaměstnávala jako lesní dělníky. Později byl objekt renovován a stal se revírní hájenkou. V letech 1872 - 1880 revírní jménem Švec, člen obecního zastupitelstva byl zbaven mandátu a zasadil se o přičlenění Jezírka k Bílovicím.

Lánské rejstříky a urbáře ze XVII.století uvádějí jako držitele tří zemědělských usedlostí Matěje Slaného ( dnes dům č.p.1 - pana Haňky), Jana Slaného (dnes dům č.p.6- pana Meluzína a Matěje Havlíčka (dnes dům č.p. 8- pana Hájka. Na čtvrté usedlosti vzniklé v závěru 17.století je uváděn Tomáš Klíma (dnes dům č.p.2 - rodiny Kolaříkových)

V Kopiáři Žalkovského je zaznamenána událost z roku 1597, kdy v útěchovských lesích našla dcera Slaného z Útěchova lup z loupežného přepadení blanenského ševce Řehoře Kocourka, který vezl do Brna na trh své výrobky.

Ve 14.století se do Evropy rozšířila "černá smrt" a v letech 1346 až 1351 zemřela 1/3 obyvatel. Epidemie moru se pak vyskytovaly endemicky dalších 250 let. V roce 1599 postihla morová nákaza blanensko, se stejně početnou úmrtností každého třetího občana.

Boží muka podél silnice k Vranovu jsou z roku 1647 a bylo jich původně 16. Z roku 1645 se připomíná dobytí a zpustošení Nového hradu při švédském obléhání Brna, zradou občana z Olomoučan. Zničena byla většina písemností panského úřadu.

Na přelomu XVII.století v roce 1683 přitáhl až k Vídni turecký Mustafa paša

a pozůstatkem po tureckých výbojích zůstala náruživost kouření a šňupání.

Duchovní správu zajišťovala vranovská farnost i pro útěchovské občany. Poddaní z Útěchova robotovali na stavbě nového zděného kostela v letech 1630 - 1740 i na stavbě paulánského kláštera v letech 1634 - 1637. Klášter byl zrušen v roce 1784.

Do školy docházely útěchovské děti na Vranov, kde bylo zahájeno vyučování od roku 1785 na jednotřídce. Nová budova školy byla postavena v roce 1885. Obec Útěchov v roce 1791 za výuku 4 hochů a 8 dívek platila učiteli 8 zlatých a 40 krejcarů, v roce 1895 příjem učitele z osady Útěchov činil od 11 usedlíků 55 krejcarů.

V letech 1817 až 1848 spravovali obec rychtáři Matěj Havlíček, Josef Slaný,

Václav Krbůšek a Josef Lisman.

Ve svých počátcích měl tedy Útěchov funkci zemědělského sídla a pozdější bezzemci byli zemědělskými nebo lesními dělníky.

Období XVIII.století charakterizuje řada reforem Marie Terezie k napravení poddanských poměrů. Oprava berní soustavy 1748-1749, druhý rustikální katastr tereziánský 1751,robotní patent 1775. Návazně Josef II. vydává patent poddanský 1781, zrušení nevolnictví 1798 a v roce 1848 dochází k zrušení poddanství a všech pravomocí vrchnosti..

 

z dostupných pramenů sestavil Ing.Jaromír Sáňka

 

Poslední aktualizace:
30.9.2017
© 1999 - 2017  SDH Útěchovwww.hasiciutechov.czinfo@hasiciutechov.czJste 310980 návštěvník.